...večerní běh. Nabíjí mne. Běží se mi lehčeji, když nevidím, kolik ještě zbývá... Lépe se soustředím, snad proto, že můj pohled je omezen, čelovka osvětluje jen ten potřebný kousek cesty přede mnou a já nejsem zbytečně rozptylována okolím. V tu chvíli existuje jenom tma a já, hvězdy nad hlavou a ON. A někdy mám ten pocit, že není nahoře v nekonečném vesmíru, ale jako by běžel se mnou.
Dnes společných sedm a půl kilometrů :-).
kopretinko On je taky hlavne v nas .. jinak gratuluji k novemu blogu, budu se inspirovat zatim jsem na dietce a pak zacnu se sportem ;)
ReplyDelete