Že prý má sněžit, říkala předpověď počasí. Děti spí u tety a strejdy a my se ráno s mužem probouzíme do bílého dne. Z vyhřáté postele se nechce a vypadá to na slunečný den. Když se jdu oblíkat do běžeckého, muž se mne ptá, jestli dnes jdu vážně běhat. No jasně, vždyť je to letos už naposledy... tak napadla trocha sněhu, no a co? Nadhazuji, ať vyrazí se mnou, ale nakonec vybíhám sama. Vloni se mnou v zimě běžel dvakrát a myslím, že mu to stačilo :-). Je to prostě tvor teplomilný.
Než se konečně dostanu k běhu (ještě rychlý nákup, aneb co si člověk neudělá sám....nebo jinak...pošli muže nakoupit a budeš muset jít znovu...), modrá obloha je ta tam a z nebe se začínají sypat sněhové vločky. Vyrážím..směr Jelení vrch. Teplota kolem nuly, čerstvý sníh křupe pod nohama, vybíhám kopec a je po přeháňce. Přede mnou se rozprostírá bílá krajina. Vbíhám do lesa a budu dnes první, kdo zde zanechá své stopy. Les je dnes sváteční, tichý, zahalený bílou přikrývkou a jemný poprašek na spadaném jehličí vypadá, jakoby ho někdo posypal moučkovým cukrem a láká k olíznutí. Dál polní cestou po stopách, které tu někdo zanechal přede mnou... snad ranní běžec? A jsem v sousední vsi a po silnici dál, přes další les a zase zpět na Jelení vrch, kolem školy, hřbitova... Nohy dnes dostávají zabrat, přeci jen ve sněhu se běží jinak než za sucha, ale o to víc si to užívám. Vždyť je to letos (pro mne) přece naposledy!
Vracím se domů přes náměstí a nikde ani živáčka. No jasně, všichni sedí u oběda. Jen já tady pobíhám v tomhle počasí s nepřítomným úsměvem na tváři. Obloha je ocelově šedá a už zase sněží.
A u nás pořád nic... Docela se těším, až něco napadne a půjdu se brodit a balancovat a nadávat... :o)
ReplyDeleteHodně šťastných kilometrů v příštím roce, ať si splníš svůj cíl!
Ahoj,stačilo si přečíst Tvůj článek a hned se mi zlepšila nálada a svět je přívětivější.Na tvůj odkaz jsem zabloudil náhodou a je fajn.Po přečtení bych hned vyběhl,ale žiji pod horama a když vyběhnu do lesních kopců tak povrch není zrovna bezpečný a ranní pokus 1.1.bylo tak trochu bruslení.
ReplyDeleteTakže to radši nebudu pokoušet a nechám to na jaro.Hodně štěstí v novém roce Tobě i Tvým blízkým přeje Ariel.
PS.Po mnoha letech jsem jsi dal závazek,že si dám půlmaraton. Věřím,že mě Tvoje stránky budou dostatečně motivovat.
Pulče,
ReplyDeletetak u nás už jsou taky jen holé stráně, dnes to vypadlo, že je tak březen.
Ariel, díky za přání a vítej. Tož ty jsi si dal jako závazek půlmaraton (na jaře nebo na podzim?)a teď mám tady závazek já, abych tě jako dostatečně motivovala?Hm, to mám co dělat.:-)Že bychom se motivovali společně?A tady na Vysočině nám to taky klouže, když přijde pravá zima.
Vysocina je vysocina:). Zil jsem tam od narozeni a tak znam... Moc hezky to pises, jen tak si vybehnout. Ten 1/2M das, o tom zadna.. 12:)
ReplyDeleteNo vida,tak už vím, odkud máš ten svůj tuhý kořínek, Honzo :-).A já sem přišla z podhůří Jeseníků, je tu krásně, ale ten pohled na Jeseníky...ten v mém srdce vždycky bude mít své zvláštní místo.
ReplyDeleteA ten 1/2M - třeba i na ten letos dojde :-).
Tož já bych Tě nějak motivoval,ale nevím jak.Neumím tak hezky psát o běhu,pocitech a všem
ReplyDeletekolem.I když mé pocity při běhání nejsou zrovna pestré.U mě je to spíše čistá hlava,
na nic nemyslet,vše nechat za sebou a jen běžet,takový malý reset mozku.To nejvíce příjemné
přichází až doma,kdy ve sprše na sebe pustím ledovou sprchu a teprve potom jsou v krvi ty správné
látky.Tyto ledové závěry aplikuji jen pár měsíců.Tělo nejdříve nechápalo co mu dělám,ale už si zvyklo.
Před nějakým časem jsem přečetl knihu Born to Run(přilákala mě na ni Blondýna - Blonďatej svět).
Pokouším se dle rad v této knize běhat trochu lépe.Ideální představa a utopie je
běhat lehce jako indián kmene Navahů na lovu(autor knihy jistě promine,že jsem si tuto větu vypůjčil).
Zatím běhám tak trochu jako funící nosorožec skřížený s turem domácím a nepropracoval jsem se ani k prvnímu stupni
"běh snadný",ale pracuji na tom.Ten půlmaraton plánuji na léto nebo podzim,záleží jak to mému pohybovému aparátu
půjde.
Kopretinu zdraví Ariel