Dnes, vzhledem k předpovědi počasí, mi bylo mým drahým mužem oznámeno, že mám poslední možnost v tomto týdnu vyzkoušet brusle, které jsem si zakoupila již vloni, ale nedostala jsem se ani k tomu se na ně postavit. Nabrousit jsem je nechala až minulý týden - po vánocích.
A výsledek hodinky strávené na rybníku?
Po více jak třinácti letech stojím opět na bruslích. Vypadá to, že jsem na nich nestála ještě nikdy.
Zjišťuji, že můj muž, který na bruslích nestál víc jak třicet let, bruslí rozhodně líp než já a je při tom strašně sexy :-). Na rozdíl ode mne.
Jezdit na bruslích ruku v ruce se svým mužem je strašně fajn. Doufám, že si to brzy zopakujeme.
Poznávám, že led je pořádně tvrdý. Odnáším si naražený zadek, rameno, kyčel a pravé koleno tak, že kulhám.
Nevadí, stejně se těším, až půjdem zas...
Gratuluju k běhu a k blogu o běhání!
ReplyDeleteJsi dobrá, že Tě pády na bruslích neodrdily;)
Dík za komentář.
Z dárku jsem spíš na rozpacích. Jednak jsem opravdu technický antitalent a strašně s tím bojuju a navíc mám pocit, že to vůbec nepotřebuju, nevyužiju atd.
Gratuluju k premiéřena bruslích, neboj, úspěchy přijdou:-) A obdivuju, že běháš!
ReplyDeleteJanko, byla bych na tom určitě podobně. Napsala jsi ale o těch modřinách krásně..poeticky. Vydařený název blogu :)..už se těším na čtenářské zážitky!!
ReplyDeleteJá už to radši nezkouším :o) bruslení je fajn...Fandím ti !
ReplyDeleteDěvčata, dík za povzbuzující komentíky:-).
ReplyDeleteNo jet já na bruslích,to bys viděla:-)))
ReplyDeleteTak to jsem zůstala naprosto hledět...
ReplyDeleteŽe sis založila druhej blog...
Že ti hned začátkem ledna všechno pěkně šlape (spíš běhá:-) )
A vůbec...:-)
Jak je na tom Bára? Mě se ten kašel pořád ještě drží, dusící fázi jsem úspěšně odkroutila tento týden, tak už snad půjde pryč...
Už dobrý, ale vystřídali se s Kubou.
ReplyDelete