Víkend

V sobotu večer si dávám pohodových pět kilometrů po silnici, počasí akorát, teplota lehce nad nulou, takže nemusím řešit namrzlou vozovku a Měsíc svítí jako rybí oko.  Nádhera.

V neděli místo běhu dám přednost hodince na Pilates. Máme skvělou cvičitelku, která to s námi umí a nenechá nás, abychom se ulejvali. Proto mne to taky baví, je to fajn možnost procvičit a protáhnout celé tělo. Přeci jen, běh je trochu jednostranná záležitost.

S dětmi na krku

...si moc nezaběhám, tož se těším na víkend, až mužskej dorazí domů a já budu moct vypadnout. A tak aspoň proháním rotoped. Dnes našlapáno 11km na větší zátěž, což se ke konci přestalo líbit pravému koleni, ale jinak dobrý. Poslední měsíc nezlobilo, ale na šlapání nejspíš budu zase muset použít bandáž. Při běhu mi to pomohlo, tak uvidím, zda to pomůže i teď.

Na tenkém ledě

jsem se ocitla, sotva jsem doběhla na konec obce. Pro příště si budu pamatovat, že v  takovémto počasí to musím vzít po jiné silnici, takové, kterou silničáři udržují. Nesmeky (prozatím) nevlastním a vlastně, byly by mi na tomto povrchu co platné? Asi se budu muset poptat zkušenějších.

Otáčím domů. Tam si zřejmě říkají, že jsem dnes rychlejší než blesk:-). Osvětluji situaci a náhradou si dávám 8 km na rotopedu. Už dlooouho tady stojí ladem. Tedy, ne tak úplně. Nejvíce ho používají děti.  Jako prolézačku, šlapadlo nebo mašinku :-). A taky je to skvělý věšák na kabelky a slaměné klobouky. Nejvyšší čas, aby začal plnit svůj původní účel.

Večerní běh

má něco do sebe. Pro mne zcela určitě. Jeho kouzlo jsem objevila teprve nedávno, vlastně jsem k prvnímu běhu za tmy byla donucena okolnostmi, ale zjistila jsem, že mému samotářskému naturelu sedí, a to moc. Ano, vím, že mnohdy lidem přijdu divná, když na sebe prásknu, že nejraději chodím ven po setmění, když už venku není tolik lidí či se ráda procházím ve slotě a psotě z téhož důvodu. Mlha a déšť, to je moje.

Vybíhám i dnes, kolem páté hodiny odpoledne, když už na krajinu padá tma. Běžím po silnici, a tak je důležité, abych byla vidět. Reflexní oblečení s páskou na pravé paži a čelovka to jistí. Teplota lehce pod nulou, což pocítím mezi lesy, kde už je mokrá silnice namrzlá a já se neplánovaně sklouznu. Jinak se mi běží lépe než ve dne, protože viditelnost je značně omezená, a to mi vyhovuje, utíká to rychleji a ani ten  dlouhatánský pozvolný kopec, který mi po ránu přijde nekonečný, jako by nebyl.

Dnešní uběhnutá vzdálenost - něco přes 4km.

Na bruslích

Dnes, vzhledem k předpovědi počasí, mi bylo mým drahým mužem oznámeno, že mám poslední možnost  v tomto týdnu vyzkoušet brusle, které jsem si zakoupila již vloni, ale nedostala jsem se ani k tomu se na ně postavit. Nabrousit jsem je nechala až minulý týden - po vánocích.

A výsledek hodinky strávené na rybníku?

Po více jak třinácti letech stojím opět na bruslích.  Vypadá to, že jsem na nich nestála ještě nikdy.

Zjišťuji, že můj muž, který na bruslích nestál  víc jak třicet let, bruslí rozhodně líp než já a je při tom strašně sexy :-). Na rozdíl ode mne.

Jezdit na bruslích ruku v ruce se svým mužem je strašně fajn. Doufám, že si to brzy zopakujeme.

Poznávám, že led je pořádně tvrdý. Odnáším si naražený zadek, rameno, kyčel a pravé koleno tak, že kulhám.

Nevadí, stejně se těším, až půjdem zas...

Dál

Dnes se mi běží lépe než v neděli a tak se rozhodnu běžet dál. Dle měření trasy jsem uběhla asi 6km. Je 5  stupňů pod nulou, nádherné počasí, sluneční paprsky vítězí nad mlhou v údolí. Po doběhnutí cítím víc některé svaly na nohou, jinak v pohodě.

Letos prvně

vyrážím - po silnici, protože tam se dá v tomto počasí běhat celkem bez problémů. Má obvyklá trasa terénem, kudy jsem běhala ještě na podzim, nepřipadá v úvahu, protože je pod sněhem. Dnes 4km + posilování.

Sny

Snad každý člověk má svůj velký sen. Někdo bude stále jenom snít...po celý svůj život. Jiný udělá vše pro to, aby se ten jeho sen stal skutečností.

Já se rozhodla pro to druhé... i když to bude "běh na dlouhou trať".