Dlouhá míle

...na mně čeká dnes ve 23.00 na ČT1. První díl seriálu jsem minulý týden prošvihla. Zas tak často se na televizi nedívám, tak pevně doufám, že nebudu zklamaná. Předtím jsem ale absolvovala praktickou přípravu, před chvílí jsem se vrátila z večerního běhu. Nejen že se běželo báječně, ale odměnou mi navíc byl nádherný západ slunce a hořící obloha, korunovaná duhou. To jsem ještě neviděla. Zrcadlovku s sebou opravdu při běhání netahám, bylo by to pěkné foto, ale ten nádherný pohled si budu dlouho pamatovat.

8,5km.

Horkotěžko

Ráno nějak nejsem schopna se vyhrabat z postele dřív než je slunce vysoko na obloze a  to už je na běhání pro mne moc teplo. Takže večer. Vyrážím po osmé hodině a nějak se pořád ne a ne rozběhnout (jo, asi bych neměla běhat, když nejsem zcela fit, ale už je to lepší než včera, tak se mi opravdu nechce sedět doma). Nakonec v půli trati chytám druhý dech a i navzdory protivětru si ten zbytek dnešního běhu užiju. Dokonce jsem za vedlejší vesnicí, kam běhám, potkala v protisměru na polní cestě taky běžící (asi) slečnu.

8 km

Na kole

Na běh jsem se dnes nějak zdravotně necítila (bacily útočí). Děti odjely k babičce na prázdniny, já zaparkovala auto do garáže a vytáhla jsem kolo. Letos teprve podruhé a zjišťuji, že je to hrůza, jakmile se vyskytne v dosahu nějaký kopec. A že jich tady máme (no jo, Vysočina). Měla jsem dnes pocit, že kdybych do kopce běžela, tak se na tom kole předběhnu. 

S ohledem na to, že nejsem zcela fit a že se nemusím hned první den bez dětí odrovnat :-) -12km.

Zataženo

...už od brzkého rána a já vybíhala s tím, jestli se vrátím suchá, nebo zmoknu. Běželo se pěkně. Les voněl po dešti a vzduch byl svěží. Jen když jsem se vracela, začalo lehce mrholit, ale jen lehounce. Raději takhle, než když svítí slunce a je horko.
7km

Konečně venku!

Už je to dost dlouho, co jsem běžela dál než trochu větší oklikou do garáže pro auto:-), a tak musím říct, dnes to bylo, jedním slovem, ÚŽASNÉ!!! Vážně mi to chybělo.
5km

Poprvé na kole

...všichni tři spolu - já, Barunka a muž. Zatím s ní jezdil jenom on, zatímco já jsem s Kubou.
7km

Jen tak pro radost

Do garáže pro auto.
2km .-)

Cyklistika a hokejové nadšení

Přišel odpoledne domů muž s dětmi a s nadšením v hlase mi hlásil, že náš Kuba už je hotový "cyklista" a že prý jezdí úplně sám (jsem mu to říkala, že ho držím už jen jako:-). Samo, ještě bude chvíli trvat, než se naučí nasednout a sám rozjet a slézt z kola, ale jak se rozjede, tak jede sám, bez držení. Však má čas, tři mu teprve budou a já jsem ráda, že ho kolo baví. Moc mu pomohlo s držením rovnováhy ježdění na koloodrážedle. Teď na jaře jsme ho posadili na kolo (vloni nedosáhl na šlapky) ještě s postranními kolečky, aby se naučil šlapat. Vyjel s nimi asi třikrát a když jsem viděla, že šlapání zvládá bravurně i vnímá a soustředí se celkem na jízdu(což byl velký problém u Báry a to začínala později), tak jsme kolečka odmontovali. Další tři jízdy bez koleček a je to. Mám z něho takovou radost...

Doma se žije hokejem. Počkala jsem si, až naši hokejisté zvítězí nad Ruskem a děti půjdou spát a pak jsem vyběhla ven. Moje drahá polovička zůstala doma s dětmi a sledovala finále :-).
Dnes pohodových 6km.

První květnový

běh. Dopoledne jsem se koukala na maraton, žasla nad rychlostí cca 20km za hodinu a odpoledne jsem vyběhla svým hlemýždím tempem:-). Dnes částečná změna trasy - část jsem si dala přes les a luka, zpět po silnici, celkem 7a půl km. Jen mám poslední dobou pocit, že mi ta jarní kvetoucí příroda nějak nesvědčí... :-(.

Bezva relax

na bazéně s mužem a se synem.
A já si navíc trochu zaplavala (500m).